Rozhovory 30.11.2014
Autor: Redakce

Juraj Majdan: ”Základ je dobrý přístup na trénincích”

Rtuťovitý útočník, říká se takovým hráčům. Slovenský hokejista Juraj MAJDAN (narozen 20. srpna 1991) se přes na hokej menší postavy soubojů v žádném případě nebojí. Ochutnal už i dres svého národního týmu. Tady jsou jeho odpovědi na naše otázky.
V Litvínově působíte již sedm let, z toho šestý rok v extralize. Přišel jste do juniorů. Jaké byly začátky, byl to ze Slovenska do jiné země velký skok?
„Hodně mi pomohlo, že tu se mnou od začátku byla celá rodina, matka s přítelem a mladší sestra. Hokejově to mezi dorostem a juniory na Slovensku a v Čechách zas tak velký rozdíl nebyl. Hrál jsem předtím ve Skalici. Určitě bylo lepší bydlet s blízkými, než být sám na hotelu. Měl jsem dobré zázemí, navařeno… Matka mi dělala klasická slovenská jídla, i halušky. Pracuje tu v léčebně dlouhodobě nemocných, sestra studuje – spolu se mnou v Teplicích Bankovní institut.“

Jak se vám daří skloubit studium s vrcholovým sportem?
„Někdy obtížně, zas tak často se do školy nedostanu. Ale důležité je dokončit. Jsem ve druhém ročníku. Na bakaláře trvá studium dva roky, na inženýra pět. Chtěl bych to dotáhnout, když to půjde.“

Dá se říct, že jste tady zdomácněl?
„Ano, mám to tady jako druhý domov. Na Slovensku mám otce, ale moc tam nejezdím, skoro celý rok jsem tady.“

Kvůli škole byste tedy asi v nejbližší době nerad odcházel…
„Určitě bych chtěl v extralize vydržet co nejdéle, udělat si tu co nejlepší jméno. A potom se třeba posunout výš.“

Někdy se zdá, že zákroky na vás berou rozhodčí benevolentněji a nepískají je…
„Před třemi čtyřmi roky jsem měl pocit, že na mě pískají skoro všechno. Teď už ne… Kolikrát si myslím, že tam byl faul a ono nic. Spíš mě napomínají, že přihrávám, filmuju.“

Do Litvínova přišel před časem Tomáš Frolo. Krajan, za zákrok na nějž jste v play off 2013 dostal několikazápasový trest. Nesedíte v kabině vedle sebe?
„Ne, to ne. (Smích). Ale je to v pohodě. Podali jsme si ruce, nějaké úsměvy proběhly. Ještě jsme se o tom nebavili, není moc času, ale mohlo by na to dojít, asi se ho zeptám. Ale teď jsme v jednom týmu a táhneme za jeden provaz, tak to má být.“

Mluvíte slovensky. Jaký máte názor na Slováky, kteří v Čechách mluví česky a doma slovensky?
„Je to myslím individuální, neodsuzuji je. Já bych si připadal divně, i když sem tam mi do řeči nějaký český výraz skočí.“

Kolik startů máte na kontě ve slovenské reprezentaci? Představuje pro vás stále motivaci?
„Ano, byl to můj sen od mládí a je to mým hnacím motorem i teď. Byl jsem moc rád, když jsem se do nároďáku dostal. Naposledy jsem reprezentoval před dvěma lety, s trenérem Vůjtkem teď v kontaktu nejsem. Byl jsem ve všech výběrech od 15 let a rád bych se do áčka znovu probojoval.“

Slováků v české extralize působí hodně. S kým mimo Litvínov jste nejvíc v kontaktu?
„S Michaelem Vandasem z Vítkovic. A v Boleslavi působí Peter Trška, který je z Dubnice jako já. Hráli jsme spolu.“

Sledujete slovenskou nejvyšší soutěž?
„Ano. Mám tam hodně kamarádů. Největším je Peter Šišovský, který teď hraje v Trenčíně.“

Co si myslíte o úrovni soutěže?
„Řekl bych, že není tak špatná, jak o ní občas čteme. Je tam řada kvalitních hráčů. Když jsem odcházel ze Skalice, hrál tam Žigo Pálffy. Tehdy to bylo výborné. Od té doby jsem prakticky žádný zápas živě neviděl. Jasné je, že méně peněz a odchod Slovanu soutěži ublížily. Na Slovan bývalo často vyprodáno.“

Litvínovský tým je letos dobře našlápnutý. Přemýšlíte někdy sám co udělat pro to, aby se forma udržela?
„Základem je dobrý přístup na trénincích. Musí být pořád maximální. A pak co nejlépe vyladit formu na play off. Musíme pokračovat pořád stejně. Naším hlavní oporou je Pavel Francouz, dobře bráníme a dopředu skoro vždycky nějaký gól dáme, takže to funguje.“

I dospělý hokejista má slabiny. Na čem chcete nejvíc zapracovat, co vám trenéři vytýkají?
„To by bylo hodně věcí a nechci je tu jmenovat. Všeobecně na sobě musím pracovat každý trénink.“

Jste pověrčivý?
„Určité rituály mám, takže se dá říct, že ano. Něco dodržuju, když se daří, něco změním, když se nedaří…“

Prozradíte něco?
„To bych nerad. Ale netýká se to oblékání nebo tak, spíš třeba jídla před zápasem.

Čím se zabýváte ve volném čase?
„Odpočinkem nebo si v létě rád zahraju tenis. Taky rád vyrazím do přírody, do hor. Na Dlouhou Louku nebo třeba do lesa na Klíny, vyčistit si hlavu.“

Litvínov leží na severozápadním konci republiky, cesty na Moravu jsou dlouhé. Jak si krátíte čas v autobuse?
„Poslouchám hudbu nebo si na tabletu pustím nějaký film. Povídáme s klukama a taky často usnu, nemám s tím problém.“

Malý dotazník:

Oblíbený český (slovenský) politik?
„Nechci se vyjadřovat, politiku moc neřeším.“

Oblíbený český nebo zahraniční sportovec?
„Jaromír Jágr a Roger Federer.“

Co bych si jako první vzal s sebou na roční prázdniny?
„Rodinu. A nějakou babu.“

Co bych asi dělal, kdybych nehrál hokej?
„Bavil by mě tenis. Pokud se týče činnosti po aktivní kariéře, tak to se bude odvíjet podle toho, jak dodělám školu.“

Konto našeho srdce před 2 dny

Další paruka z Nového hára mířila Žanetce do Jirkova

Konto našeho srdce podporuje již druhým rokem spolek Nové háro, který založila Markétka Zagrapanová. Její pokračovatelkou je maminka Lucie Staňková, která převzala šek na částku 25 000 Kč.
Více >
Rozhovory - Junioři před 2 dny

Trenér juniorky Tvrzník: Kdo nebude makat, tak nebude hrát. Cílem je vychovat hráče pro A-tým

V realizačním týmu juniorky před novým ročníkem došlo ke změnám, novým koučem nejstarší mládežnické kategorie se stal Martin Tvrzník. Čtyřicetiletý trenér se v rozhovoru rozpovídal o začátku sezony, aktuální situaci nebo konkurenci v kádru.
Více >
Konto našeho srdce 23.10.2020

Konto našeho srdce pomáhá dětským diabetikům

Se spolkem Diahelp Most spolupracujeme již delší dobu a dohodli jsme se na pomoci dětským pacientům s diabetem.
Více >